GIFT OR CURSE? 8.kapitola

26. february 2011 at 12:12 | Ada
Nadechli jsme se a vydali se do lesa. Nic jiného nám nezbývalo. Naše auto nebylo schopné pohybu a my museli do Washingtonu přece jenom pěšky. Vím, že s naší rychlostí by jsme tam za hodinu byli, ale začalo se stmívat a nám nezbývalo nic jiného, než zajít do šedivého lesa, kde bude za chvíli tma. Nesměli jsme spěchat, protože nikdo z nás nemá ponětí, jestli tam pro nás nejsou připravené další překvápka.

8.kapitola pod perexem =)

V lese jsme byli už hodinu. Všude tma a my měli jen jednu baterku, kterou jsem vzala z penzionu, když mě tam Damon vysadil... Celou dobu mě uklidňoval, že už to je jen pět kilometrů a budeme venku. Už jsem se nemohla dočkat, až si na dálnici seženeme nové auto, protože tahle cesta se mi vůbec nezdála. Mysl jsem měla stále napnutou do všech stran a pátrala po cizím doteku. Jediná mysl, kterou jsem však cítila, byla Damonova a zvěře. I tak jsem měla pocit, že nás někdo sleduje. Pořád jsem zakopávala o kořeny stromů, protože světýlko jedné baterky začínalo slábnout a nebylo nic vidět... Damon byl dva kroky za mnou, aby viděl na cestu, protože baterku jsem měla já, a tak jsem šla vepředu. Hrozně mě znervózňoval...stále si pískal. Bylo fajn, že jsem ho díky tomu slyšela za sebou, ale štvalo mě to. Po chvíli však pískat přestal "Díky, začínalo mě to štvát." šeptla jsem. On neodpověděl. Rychle jsem se otočila a svítila baterkou na všechny strany. Nikde jsem ho neviděla. A jeho mysl jsem už také necítila. Prostě zmizel. Točila jsem se dokola "Damone?" šeptala jsem nervózně "tohle není vtipný!" nevím proč jsem tohle všechno šeptala, protože jsem moc dobře věděla, že Damon by takhle nikdy nezdržoval. Prostě zmizel. Snažila jsem se uklidnit, ale nešlo to. Měla jsem strach. Ne o sebe, jako před tím, ale o Damona. Když jsem se trochu donutila zklidnit, shlédla jsem na zem. Byly tam moje a Damonovy stopy. Ano, byly tam i třetí. Ten, komu patřily nás už nějakou dobu sledoval. Cítila jsem to, ale Damon mi říkal, že jsem paranoidní. Kruci, proč jsem prostě nedala na svou intuici? Klik, klid, začínala jsem pomalu znovu panikařit, ale opět jsem se donutila zklidnit. Naklonila se znovu nad stopy a snažila se zjistit, kam TEN NĚKDO odnesl Damona. Proč jsem ani nic neslyšela? Když jsem nad tím uvažovala, dostala jsem opět ten divný pocit, že mě někdo sleduje. Mám husí kůži na páteři. Někdo se na mě dívá. Dávala jsem si pozor, aby to na mě nebylo poznat, ale pak jsem to prostě nevydržela. Rychle jsem se otočila, abych toho dotyčného viděla...místo toho jsem okamžitě dostala kládou do hlavy. Neviděla jsem ho, jediné co jsem vnímala byla tma. Upadla jsem do bezvědomí. Ten upír, co mě praštil do hlavy mě pomalu zvedl a odnesl. To jsem ještě vnímala, ale bránit jsem se nemohla. Pak jsem neviděla a nevnímala už vůbec nic... jenom tma a ticho.

Když jsem konečně začala přicházet k sobě, nebyla jsem si vůbec jistá, co se to děje. Bolelo mě celé tělo a já se nemohla pohnout. Hlava mě třeštila a není divu, když mi do ní někdo vrazil kládou, že jsem až omdlela. Ležela jsem na studené podlaze schoulená do klubíčka. Nemohla jsem ani otevřít oči, natož se pohnout. Nebyla jsem plně při vědomí, abych zkusila svou myslí prozkoumat okolí. Nevím jak dlouho jsem tam v takovémhle rozpoložení ležela, ale nepamatovala jsem si nic. Nevěděla jsem, jak jsem se dostala na nějakou studenou podlahu, na kterou se nedokážu ani podívat. Pak se mi začala mysl vzpamatovávat. Ano, vzpoměla jsem si, jak jsem jela s Damonem hledat ostatní...DAMON!!!! Teď jsem se konečně přes tu nemožnou bolest donutila otevřít oči. Nejdřív jsem měla zrak pořádně rozmazaný, ale pak se vše začalo zbarvovat a rýsovat do jistých rozměrů a tvarů. Jediné, co jsem před sebou viděla byla ta hnusná studená podlaha z tmavých kachliček a velké dveře...od...od...vězení??? Jakmile jsem si uvědomila, že jsem někde zavřená donutila jsem se posadit. Sice s námahou, ale zvládla jsem to. Seděla jsem a držela se za hlavu. Kruci, to je ale bolest. Donutila jsem se však rozhlédnout. Nečekala jsem, že by v téhle věznici mohl být někdo se mnou, ale i tak jsem koukal za sebe. Pak se mi uplně zatajil dech. Damon byl připoután k velkým řetězům a visel ve vzduchu. On...on...se nehýbal. Proč dali na řetězy jeho a ne mě? Jsem přeci silnější. Pak mi to docvaklo. Věděli, že jsem čarodějka, ale neměli ponětí, že jsem upír. No ovšem. Jestli někoho vyslýchali pomocí ovlivňování, třeba Stefana nebo Bonnie, oba by jim řekli, že jsem čarodějka. Fakt je skvělé, že jsem svou upíří existenci tajila, jinak bych tu teď visela jako Damon. S velikou námahou a bolestí jsem se zvedla a dobelhala k němu. Tam jsem zjistila, že není jen připoutaný. Měl pod kůží několik ložisek. Bože, oni mu tam nacpali dřevo. Ach, to ho musí šíleně bolet. Rychle jsem odmotala ty pitomé řetězy a chytila ho než dopadl na zem. V tuto chvíli jsem byla ráda, že mám dlouhé nehty. Prostě jsem mu nařízla nehtem kůži a postupně vytáhla všechny ložiska. S každým vytáhnutým kuskem dřeva zasyčel bolestí. Oči však neotevřel. Když bylo hotovo, jen jsem se opřela o zeď a seděla s jeho hlavou na klíně. V žádném případě se nesmí dozvědět, že jsem upír, protože to, že to nevědí je naše výhoda. Jediný kdo to ví je Damon a toho určitě v takovém stavu nevyslýchali. Přemýšlela jsem dlouho a snažila se vymyslet plán A...pak se Damon zavrtěl...a otevřel ústa... "Eleno?" zašeptal po chvíli.
"Pštt. Ne, to jsem já Madie. Odpočiň si. Budeme to potřebovat." konejšila jsem ho. Věděla jsem, že její jméno šeptá ze spánku, ale i tak jsem mu odpověděla. Chtěla jsem zase začít přemítat o naší situaci, ale pak jsem zaslechla kroky. Ano, kroky za zdí, které se blíží ke dveřím, které jsem zahlédla hned jakmile jsem otevřela oči... Nikdo nemluvil, byly slyšet jenom ty kroky a pak vrzání dveří. Někdo vzal za kliku a otevřel naše dvěře dokořán....

Další kapitola bude zase v sobotu :))
 

5 people judged this article.

Poll

Potrvď že jsi tu byl/byla

Klik 100% (4290)

Comments

1 Bloom Bloom | Email | Web | 26. february 2011 at 12:54 | React

Wow! To je napínavé! :-) Moc se těším na pokráčko. Škoda, že bude až v sobotu :-P

2 love-diaries love-diaries | Web | 26. february 2011 at 13:07 | React

Páni je to strašlivě napínavé:)) Už se mooc těším na další:) Tohle je úžasná povídka:)

3 Mon. Mon. | Web | 26. february 2011 at 13:35 | React

wow, úžasný a napínavý! Už se těším na pokračování!! :)

4 Mishell Mishell | Email | Web | 26. february 2011 at 13:36 | React

ÚŽASNÝ..už se nemůžu dočkat

5 Bea Bea | 26. february 2011 at 14:04 | React

super poviedka uz sa tesim na sobotu :-D

6 all-the-vampire-diaries all-the-vampire-diaries | 26. february 2011 at 14:32 | React

už aby byla sobota,nemůžu se dočkat dalšího dílu

7 Tewulinka Tewulinka | Web | 26. february 2011 at 14:32 | React

to jsem byla já :D

8 ♥Anďa SB♥ ♥Anďa SB♥ | Web | 26. february 2011 at 14:35 | React

uzasne proste uzasne:)
snad bude damon ok a jsem zvedava kdo tam vesel:)

9 twilightgirl twilightgirl | Web | 26. february 2011 at 15:30 | React

wow napínaví kdo tam asi bude =)

10 Dampiane ♥aff♥ Dampiane ♥aff♥ | Web | 26. february 2011 at 18:45 | React

no páni! jsem hrozně zvědavá kdo tam je! :)

11 Ewie ^^ Ewie ^^ | Web | 26. february 2011 at 19:06 | React

Já se nesmála vůbec. Ale Damien se mi líbil. :)

12 Dampiane ♥aff♥ Dampiane ♥aff♥ | Web | 26. february 2011 at 19:12 | React

je to přesně tak jak říkáš :) z vd-online jsem odešla a vrátila se na blog + jsem si změnila přezdívku :D :)

13 Caroline ♥ Caroline ♥ | Web | 26. february 2011 at 19:41 | React

Už aby byla sobota ♥

14 Rose Rose | Web | 26. february 2011 at 19:53 | React

;-) moc hezké :)

15 hannah-montana-twilight hannah-montana-twilight | Web | 26. february 2011 at 21:16 | React

hustě !

16 MisS°N°-> the-vampire-diaries1.blog.cz MisS°N°-> the-vampire-diaries1.blog.cz | Web | 26. february 2011 at 21:20 | React

Musím si jí přečíst :)

17 MaCi MaCi | Web | 26. february 2011 at 22:53 | React

ahoj, Mohla bych tě o něco poprosit? Potřebovala bych udělat pár klikaček (jestli na to máš čas, taky by jsme se pak domluvili na icq)..kdyžtak napiš...díky

18 Katherine. Katherine. | Web | 26. february 2011 at 23:04 | React

OK,prečítam si:)

19 ejunka-a ejunka-a | Web | 27. february 2011 at 3:19 | React

úžasné:) je to hrozně napínavé...mmoc se těším na pokráčko:)

20 Twilightačka♀ - affifales Twilightačka♀ - affifales | Web | 27. february 2011 at 10:27 | React

já tu tvou povídku miluju :-P  :-P  :-P

21 Twilightačka♀ - affifales Twilightačka♀ - affifales | Web | 27. february 2011 at 10:27 | React

koukala jsem na Puls 2 a 3...já se bojím :D

22 Katherine Katherine | Web | 27. february 2011 at 11:00 | React

Ahoj u mě je soutěž o nej blog.
Nechceš se zapsat?
http://lovenina.blog.cz/1102/soutez-o-nejlepsi-blog

23 Nicol* Nicol* | Web | 27. february 2011 at 11:14 | React

Moc se těším na pokráčko :) :)

24 Denda-Affs Denda-Affs | Web | 27. february 2011 at 11:48 | React

Páni čtu to poprvé ale je to úžasný rozhodně to přečtu všechno a v sobotu navážu novou kapitolou.Fakt dokonalé.. :-D

25 Maggie Maggie | Web | 21. august 2011 at 16:57 | React

wow, idem hned na 9. kapitolu :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement